Konečně dovolená aneb zpátky do Portugalska !!! (část IV. Braga, Porto, Coimbra )

Poslední dobou nebylo moc času ani chuti psát, tak zkráceně doplním zbytek fotek z cestování po Portugalsko, ať je to úplné.

Po návratu z Aveira jsme řešili co dál a jelikož lidé s Portem spojují i Bragu, tak jsme se tam zajeli podívat.
Před odjezdem jsem si chtěl ještě vybrat, ale ouha Visu komerční banky nebere jediný portugalský bankomat, po běhání po Porto jsem to nakonec vzdal. Byla sobota a banky byly zavřené. V Portugalsku se rozhodli, že sjednotí všechny bankomaty všech bank pod jednu značku "multibanco". Bohužel s českou VISA tyhle bankomaty MB si nerozuměly.

Do Bragy stačilo jet na konečnou jedné z příměstských vlakových linek. Díky naší poloze blízko nádraží  Sao Bento to byla hračka. Braga je takové tiché město s vlastní univerzitou. Málokdo by do něj řekl, že má 181.000 obyvatel. Překvapivě může být pěkným místem pro život, ale turistům nabízí jen jakýsi "svatý kopeček" nad městem, kam jsme se ještě dlouho autobusem trmácet nechtěli. Samotné město je celkem obyčejné. Za pohled stojí ulice svobody s karafiáty. Zde použiji fotku z Wikipedie, protože se jim to povedlo zachytit moc pěkně:

Avenida de Libertade v Braze v HDR (zdroj: Wikipedia)

Do centra od nádraží se vstupuje pěknou branou

Katedrála v Braze

Kostely mají pěkná nádvoří

Náměstí Republiky

Jeden z kostelů z hospůdky, kam jsme zašli na hot dog s mini-hranlokama

To je ten "svatý kopeček" hodně přiblížený. Bom Jesus

Kašna na Náměstí Republiky

Braga má stále pozůstatky hradeb

Hlavní pěší zóna

Po návratu z Bragy jsme si zašli ještě do KFC a na recepci hostelu zjišťovali, kdy se máme vystěhovat. Recepční byla z anglických dotazů velmi zmatená, něco jako "check-out" jí moc neříkalo, až když jsme unisono vyřkli španělsky "Hora de salida", tak se konečně pochopilo oč tu běží. Navíc nás potěšila, že šlo až o 11. hodinu, protože druhý den bylo času opravdu hodně. Vlak z Coimbry odjížděl až ve 23:37.

Večer jsme zasvětili ještě trochu poznání Portského nočního života:

Výletní loďka, ale už je září a na výlety večer celkem chladno

Portská katedrála večerní

Nádraží Sao Bento, tady se v Porto začíná ať už je konec kdekoli

Stará portská Ribeira, čtvrť chráněná UNESCO

Večer mají uličky tu starou atmosféru, ale působí i trochu strašidelně, kor v Porto, kde se pohybují divní lidé

Sestup ze staré čtvrti k řece

Dálniční most při západu slunce

Posedíme a sledujeme řeku Duoro padající do tmy

Promenáda naopak začíná žít

Radnice Porto

Druhý den stejně opouštíme náš tří eurový kumbálek někdy v 9 ráno, protože je v budově celkem ruch a místnost o max. 10 metrech čtverečních se vydýchá dost rychle. Ale nelituji toho, hlavní důvod bylo být v Porto a v noci někde spát a na to to stačilo, proč platit víc?

Před odjezdem jsme ještě vraceli naše nabíjecí kartičky. Měli jsme každý 3 (na jednotlivé jízdné v Porto, na celodenní jízdné v Porto a na vlaky, každá po 50c). Asi chtějí aby každý měl pocit, že má plnou peněženku. Na nádraží Sao Bento jsme v informacích po delším čekání ve frontě úspěšně vrátili první dvě MHD kartičky (jen na přepážce vyměnili za peníze) a na vlakovou pořídili jízdenky do Aveiro. Kdybychom to tak neudělali, tak by nám těch 50c připočítali ještě jednou k jízdence do Coimbry. V Aveiro bylo asi půl hodiny na přestup, tak jsme vyhledali pokladnu a vrátili i vlakovou nabíjecí kartičku. Tady už to tak hladce nešlo. Pokladník po nás chtěl vyplnit celkem osobní formuláře a prohlášení, že vracíme kartičku. Vše v portugalštině. Pak nám milostivě každému dal 50c a účtenku. Tolik papírování... Ještě jsme u něj koupili jízdenky do Coimbry a vyrazili osobákem do naší nové výchozí stanice, kde jsme měli asi 8 hodin na přestup.

Coimbra je známé univerzitní město na řece Rio Mondego. Celé město je součástí UNESCO a Univerzita je zde srdcem města. Je to trochu jako Salamanca. Hlavní rozdíl je jen v tom, že Coimbra má v rámci své země perfektní polohu a hlavně je neskutečně kopcovitá. Vydali jsme se do centra hledat něco k jídlu, ale neděle nám nepřála. Šplhali jsme do neskutečných výšin, abychom se ocitli přímo před Univerzitou (teda mít Univerzitu na takovém kopci je vážně týrání studentů) a zas lezli po nekonečných schodech dolů na druhou stranu. Tam jsme objevili první otevřenou restauraci a naproti McDonald. Inu šli jsme do té restaurace, ale čtvrt hodiny si nás nikdo nevšímal, tak jsme odešli. Vyrazili jsme po jedné hlavní ulici dolů a čekali tam další restaurace, ale byla totálně liduprázdná a nezajímavá a bez podniků. Nakonec jsme skončili ve 100x známém McDonaldu...
   

Sídlo radnice v Coimbře

Před Univerzitou, dá se poznat, že je to asi nejvyšší bod Coimbry

Nejen Segovia, ale i Coimbra disponuje římským akvaduktem

V pozadí kostel Panny Marie

Coimbra má hodně parků

Park uprostřed ulice, kromě parku v té ulici ale nic není, ani k jídlu

Coimbra má i trolejbusové vedení, ale trolejbus jsme nepotkali

Jakýsi oltář v parku

Schody k univerzitě od McDonaldu

Dlouhý akvadukt

Moc schodů, jen ta představa odběhnout si z výuky na oběd...

Před univerzitou jsou různé schody, fakulty moc vábně nevypadají

Výhled z unvierzitního nádvoří

Další socha na nádvoří

Uvnitř univerzity

Univerzitní kaple?

Z nádvoří směrem na Rio Mondego 

Rio Mondego

Vstup na nádvoří

Velký kostel a radnice

Hrádek

Centrum Coimbry, mějte jednu noho kratší

Centrum, suvenýry na schodech

Katedrála

Uvnitř katedrály

Na nádraží Coimbra-B jsou nromálně přechody se semafory

Poslední osobák co přijel na nádraží Coimbra-B

Nádražní hodiny

Poslední IC do Porto

Kvůli neděli jsme sice byli schopni koupit pohledy, ale nějak už nebylo kde koupit známky. Odjezd byl zase vabank, věděli jsme, že přijede stráášně dlouhý vlak, ale nevěděli jsme, kde bude náš vagon. Snaha o odhad nevyšla a zas jsme běželi přes celý vlak. Cesta proběhla v klidu jak to jen v nočním vlaku na tvrdých sedačkách jde. Dorazili jsme v 5 ráno do Salamanky, úvahy o taxiku nám taxikář vyhnal z hlavy cenou 6 euro. Tak jsme ty 2 kilometry došli pěšky a šli spát před šestou...a v 8 vstávali do práce. Úžasný návrat z dovolené.